Slunovrat – Pohádka z pohanské rodiny (díl IX.)

Po více než roce se vracím s příběhy z pohanské rodiny. Život, svět a pohanství očima nyní už sedmiletého dítěte. Předchozí díly (jedno otočení kola roku) najdete zde: https://pohanskarodina.cz/category/pohadky/

Baf! Lekla ses? Asi ne, protože se na mě směješ a máváš rukama. Už jsi vyrostla, Jitřenko, a už vůbec nejsi mimino, kterému jsem chodil povídat o světě, na jaře ti budou tři. Já jsem taky vyrostl, je mi sedm, a už se musím učit. Učení se mi ani trochu nelíbí, nevím, proč se musím učit číst a psát. Písmenka jsou divná, mají všelijak pokroucené nožičky, na kterých mi pořád někam utíkají, a nechtějí se skládat do slov. Máma to s písmenky umí, ale zase se ani trochu nevyzná v elektrice a kabelech a neumí zapojit v elektronické stavebnici ani bzučák, natož barevné diody tak, aby každá měla vlastní vypínač. A máma říká, že když se naučím číst, tak se pak můžu naučit i mnohem víc věcí o elektřině a o všem, jenže já číst nechci. Ani psát. Počítání mě baví, už umím napočítat do tisíce, trochu násobit i dělit, vím, že dvě čtvrtiny jsou jedna polovina a že mínus deset je víc, než mínus dvacet. Ale plete se mi m a n, A a V a ch je úplně divné, protože to jsou dvě písmenka a přitom je to jen jedno. Takže ti dobře radím, s písmenky si raděj nic nezačínej!

Byl Slunovrat, kdy se znovu v nejtemnější době roku narodí Slunce. A křesťané tomu malému Slunci říkají Ježíšek a nechávají si od něj nosit dárky. Nám letos dárky přineslo sluníčko na Slunovrat, i Ježíšek o pár dnů později a pak ještě byly dárky u babičky. V cizí zemi nosí dárky čevenobílý tlustý fousatý Santa, který je vlastně předělaný Mikuláš, který chodí i u nás, a máma říká, že to je předělaný starý Bůh, co má fousy a šedé vlasy a je to táta toho mladého Boha, co se narodí jako nové sluníčko. Takže je to vlastně jako v tom betlému, co si dávám pod stromeček, kde je máma, miminko a fousatý táta, co ale není táta. Pak je taky ještě děda Mráz, co nosí dárky Máše z pohádky a taky všem v té zemi, odkud Máša je. A to je taky ten starý Bůh, ale zase jiný, tak doufám, že už se v tom vyznáš, když sem ti to všechno vysvětlil.

Já myslím, že jsme dárky dostali na víckrát hlavně kvůli tomu, že jsem nemocný a nemůžu nikam chodit. Mám nějakou nemoc, co se jmenuje hrozně složitě, mono něco. Je to nuda. Normálně chodím na skauta a na keramiku a na šachy a na bruslení. Na skautu byla vánoční výprava, a na bruslení se dávaly dárečky a hrály hry a v Sokole určitě taky bylo něco zajímavého. A já nikam nemohl a musel jsem být doma. A nemůžu běhat a skákat a blbnout a to je úplně nejpříšernější. Taky nemůžu jíst spoustu jídla, které mám rád, protože kvůli té hloupé nemoci nemůžu jíst nic mastného. Tak když jsme s mámou psali dopis, co bych chtěl pod stromeček, tak jsem chtěl, abych už nebyl nemocný a neměl tu hloupou dietu. Před Slunovratem mi brali krev, bolelo to, a teď čekáme, až bude doktorka v práci a pošle nám výsledky. Tak když nic nemůžu, tak si s tebou aspoň budu chvíli povídat.

O letním Slunovratu jsem s tátou zařizoval venku svůj vlastní oltář, sluníčkový, co je vidět z kuchyně z okna, poznáš ho, protože je na něm nahoře sluníčko. Akorát trochu opršelo, tak už není moc žluté, asi ho budu muset na jaře znovu nabarvit, chtěl jsem teď, ale máme říkala, že v zimě bude každou chvíli mokré od sněhu a že by barva zase hned slezla. To jsem vymyslel sám, že budu mít oltář pro sluníčko, protože je důležité, bez něj by tu nic nebylo, jen samé kamení a zima. Taky jsem si vybral figurky, které jsem na oltář chtěl, a napsal jsem si o ně. A dostal jsem je pod stromeček, orla a ptáka ohniváka. Tak už bydlí venku na oltáři. Taky jsem dostal krabici, co je v ní chemická laboratoř a různé zkumavky a kapátka a odměrky a věci, na které nesmím šahat sám. A ty na ně taky nesmíš šahat, protože jsi ještě mrňavá. Myslel jsem, že hned budu moc míchat nějaké barevné lektvary, co budou bublat a půjde z nich kouř, ale nejdřív se musím naučit dát do odměrky kapátkem přesně pět mililitrů vody a podobné nudné věci. Pch, jak mám asi vyzkoumat něco nového, když budu dělat věci podle návodu, který už někdo napsal?

Prohlídla sis vůbec pořádně ten věnec, co máme na stole? Dělal jsem ho skoro sám. Uprostřed teď je kulatá zlatá sluníčková svíčka, ale na Slunovrat, když tu byla babička a strejda a všichni, tak tam každý měl svou svíčku. Kolem jsou čtyři svíčky, co můžou být čtyři křesťanské svíčky, nebo taky svíčky za čtyři živly a čtyři světové strany. Máma říkala, že to taky můžou být čtyři fáze měsíce, protože kruh symbolizuje Bohyni. Taky na něm jsou čtyři dřevěná zvířátka, co jsem sám vybarvoval, je to zajíc, medvěd, divoké prase a veverka. Máma říkala, že veverka se moc nehodí, ale jiné zvířátko v obchodě neměli, už tam měli jen tučňáky a velbloudy a soby a ty máma nechtěla vůbec. Pak taky máme věnec na dveřích, ale ten není vůbec tak hezký, jako ten můj, protože na něm nejsou žádné třpytky a hvězdičky a barevné kouličky, je skoro celý zelený a to je nuda. Taky jsme s mámou zdobili venkovní oltáře, větvičkami a sluníčkovými perníky, které jsme předtím pekli a barvili. Každý rok taky zdobíme venku stromeček pro zvířátka a pro ptáčky, dávají se na něj křížaly a jablíčka a mrkev a lojové koule. Chodíme ho zdobit na Slunovrat do lesa, i s babičkou, ale letos celý den pršelo, tak jsme to museli nechat na jindy, protože jsem nemohl jít do deště, když jsem nemocný. Už mě to nebaví být nemocný.

Bude teď nový rok, i když my už máme nový rok od Samhainu, ale teď už ho budou mít všichni. Budou světýlka a rachejtle, mě se světýlka líbí, ale nelíbí se mi, že dělají takový rámus. A k novému roku jsou taky prasátka pro štěstí. Prase je taky prý symbol slunečního boha a posvátné zvíře a dřív se na Slunovrat jedlo. Teď se jí kapr a já ryby nejím. Ale prase taky nejím, jenom perníkové. Prý hodně lidí jí prasečí hlavu právě na Nový rok, i když vůbec nejsou pohani a nevědí, proč ho jedí. Odnesu jedno perníkové prase na oltář, abych už nebyl nemocný, půjdeš se mnou? Ale nesmíš mi ho sníst.