Pět duchovních praktik pro děti do tří let

Autor: Kira Nuit

Zdroj: www.patheos.com

Překlad:  Katka

Publikováno: 28. Března 2013

V rodičovství prý jednou přijde doba, kdy jsou děti schopny poznání, empatie, zručnosti a komunikačních dovedností.  S takovými dětmi můžete dělat spoustu věcí, sledováním oblíbeného filmu počínaje, jednoduššími rituály konče. Má dcera má dva roky, takže v našem případě tento čas ještě tak úplně nedozrál.  I přes to můžete s takto malými dětmi dělat alespoň některé duchovní praktiky.  Osobně doufám, že budu se svou dcerou sdílet duchovní cestu po zbytek života (nebo alespoň do doby, než zpochybní vše, co řeknu, a mé životní rozhodnutí označí za trapně nudné).

Přinášení obětin:

Pro mnohé z nás je přinášení obětin každodenní realitou. A začlenit dítě právě do této činnosti je dost jednoduché. Navíc při tom máme možnost vyprávět příběhy o Bozích/Předcích/ Zemi apod. Dítě samotné Vám může vysvětlit, jak tyto energie vnímá, což může Váš vlastní vztah s těmito silami prohloubit. Nebo se dítěti vyprávění zalíbí natolik, že samo začne vymýšlet a vyprávět vlastní příběhy. Má dcera se ke mně na příklad vždy připojuje při obětinách vody a požehnání předkům. Dnes je už dostatečně šikovná, aby mohla sama obětovat vodu. Také často obětujeme zcela spontánně (co je dcera na světě, stává se to mnohem častěji, než dříve). Můžete obětovat v podstatě cokoliv, my obětujeme například zbytky ze svačiny Zemi a zvířátkům, pampelišková semínka větru, lodičky z listí obětujeme řece apod.

Požehnání:

Počítejte s tím, že se zvyky, které zavedete v tomto období vývoje dítěte, budete muset nějakou dobu dodržovat. (či jak já ráda říkám „Nedělej nic s batoletem, co nejsi ochotný dělat ještě tisíckrát.“) Vymysleli jsme si jednoduchý rodinný rituál požehnání jídla: zapálíme svíčku, řekneme vždy stejnou modlitbu a zakončíme “itadakimasu”, protože jsme sentimentální a také proto, že naše děti milují anime. Dcerka ještě neumí odříkat modlitbu samotnou, ale nikdy nezapomene, že je čas modlitby, a trvá na tom, aby všichni byli řádně usazeni dříve, než začneme modlitbu odříkávat. Ve mně byl zvyk požehnání jídla zakořeněn mými rodiči, takže vím, jak tato krátká chvíle vděčnosti a poděkování zůstává zvykem na celý život.

Poskytnutí spojence:

V našem případě jsem dceru seznámila s  Godsoul (Vyšší já), kterému říkáme „Speciální ptáček.“ Vysvětlila jsem jí to jako její část, která jí pomáhá správně se rozhodovat. Ví, že ptáček mluví velmi potichu, a že musí být v klidu a opravdu poslouchat, aby jeho hlásek uslyšela. Jak bude růst, bude mít pravděpodobně jiné spojence, Ochránce a Průvodce, každopádně to teď vidím tak, že jí poskytují počáteční kontakt, do doby než bude dostatečně stará na to, aby si našla vlastní průvodce sama.

Řízené meditace:

Vymyslete si každodenní večerní meditaci. (Naše se inspiruje Starbright Meditations for Children.) Je to způsob jak naučit děti relaxačním cvičením před usínáním, jak jim představit spojence a jak je poslat do říše šťastných snů. Také je to bezvadný způsob jak se spojit s dítětem.

Tvorba oltáře:

Tato činnost mi přijde jako nejběžnější, ale i tak stojí za zmínku. Děti v tomto věku milují sbírání různých věcí a je fajn, když mají své zvláštní místo, kam můžou své poklady ukládat. Nízký stolek poslouží nejlépe. Nasbírané poklady z procházek a výletů si může umístit dle vlastního přání a různě s nimi nakládat. Pokud jde rodič příkladem, a tráví čas u oltáře, ať už potichu, při modlitbě, či zpěvu, dítě často toto chování napodobuje a různě inovuje. Pro dceru je to hra, nicméně je to hra, která může v budoucnosti ovlivnit její vzory chování.

Co děláte s Vašimi malými dětmi Vy?

Pozn.

Kira Nuit  je spisovatelka, umělkyně, čarodějka a matka. Snaží se žít jednoduchý a naplňující život, který spojuje všechny její části – což znamená zjistit jak se co nejlépe starat o své batole a zároveň se pravidelně koupat. Píše o tom na Earth Mama Prime.