Runy a poklady

Tato hra se hraje v lese. Na kartičky napíšeme runy jednu po druhé tak, aby tvořily vzkaz označující místo, kde je schován poklad. Pokladem nechť jsou třeba čokoládové mince, pro každého hráče jedna. Hru může hrát i jedno dítě.

Zvolte úsek lesní cesty dlouhý odhadem sto až dvě stě metrů a rozmístěte okolo něj kartičky s runami v pořadí tak, aby tvořily vzkaz. Kartičky by měly být vidět z cesty. Můžete je však rozmístit nápaditě – na pařez, na větev, mezi kameny či klády. Runy by na nich měly být vidět minimálně z blízkosti nebo nějakého místa těsně mimo cestu. Samotné kartičky musí být možné vidět přímo z cesty, aniž by bylo nutné odbočovat. Musí být viditelné aspoň z části. Neměly by být dál než cca tři metry od cesty. Je zakázáno se kartiček při hře dotýkat.

Začátek trati lze označit třeba klacíky nebo šiškami, za její konec lze zvolit libovolnou metu (např. výrazný strom, křižovatku lesních cest nebo také čáru na cestě udělanou z větviček a šišek nebo vyrytou klackem.

Pokud hrajete hru ve větším počtu, můžete vypouštět na trať jednoho hráče po druhém a měřit jim čas do návratu zpátky na start. Nejrychlejší nálezce všech run vyhrál a můžete mu provolat slávu. Pokud hrajete s jedním nebo dvěma dětmi, je tato část zbytečná a trasu můžete absolvovat s nimi. Jejich cílem je zkrátka najít co nejdříve celý runový vzkaz. Odpadá tím také měření času.

Na konci trasy jim dáte klíč, podle kterého mohou runový zápis převést do normálního písma, kterému budou rozumět. Z něho děti vyčtou polohu pokladu.

Obměny:

Místo run lze použít třeba rozstříhaný obrázek místa s pokladem (nebo mapu), čímž sice hra trochu ztratí naučný rozměr, ale mohou ji hrát i menší děti, které třeba ještě neumí číst.

Poklad můžete také pojmout jako poklad mýtický, např. Lughovo kopí, náhrdelník Brisingamen apod.

Hrajete-li hru s jedním dítětem nebo v malém počtu, kdy děti procházejí trasu společně, lze hledání pojmout i tak, že budou kartičky rovnou sbírat. Náročné to pro ně bude tím, že musí zachovat pořadí run a pokud nějakou zapomenou, budou muset pomocí paměti a hledání významu vzkazu přijít na to, kam vynechaná runa paří.

Místo run lze použít i jinou pohansky relevantní „abecedu“, např. ogham, thébské písmo apod.